hájovna Myslivny

Po půl roce v karavanu se Markovi a Karolíně podařilo koupit vysněný domek na samotě v Krušných Horách. Plán je žít daleko od civilizace a pro kolemjdoucí turisty vařit a péct. Krása! Jak ale stavbu upravit, aby se v ní dalo provozovat bistro? Jak dům rozšířit, a hlavně jak pojmout celkovou rekonstrukci tak specifické stavby? Velmi nás potěšilo, že pro Marka a Karolínu byla jasná odpověď architekt.

Uhranuti první návštěvou u vodní nádrže Myslivny u asfaltové silničky mezi Božím Darem a Ryžovnami, jsme chtěli taky trochu té Krušnohorské „flow“. První týden jsme tak strávili na nedaleké chalupě, chodili jsme kolem, zaměřovali, kreslili a snažili se to celé trochu pochopit.

Myslivny nesou název podle dnes již zaniklé osady, po které zůstaly pouze dva domy. Jedním z nich je téměř 200 let stará kamenná stavba, která původně sloužila jako státní hájovna. Kolem ní během let vznikaly a zase zanikaly různé přístavby. Dřevníky, sklady, garáže,… Aktuální tvarově i materiálově bohatá kompozice různých objemů je tedy živou kronikou stavby a jejího okolí.

Všechny vrstvy, které k objektu během let přibývaly, mají hodnotu. Rozklíčovat jakou, a jestli hodnou zachování, není lehký úkol. K doplnění této architektonické koláže používáme prvky typické pro místní stavby. Ty nejsou pouze formálně přejímány a aplikovány, ale jsou modifikovány tak, aby dotvářely specifický kontext.

Pod nánosem různých dřevěných obkladů je těžké poznat, není-li některá z přístaveb náhodou již součástí samotného domu. Návrhem se snažíme na této hraně držet a jasné kontury hlavní hmoty stavby v přístavbách rozmělňovat. Dostavujeme, oprašujeme, měníme… Výsledkem je hájovna Myslivny. Místo, kde se bude brzy zastavovat spousta lidí na svačinu během jejích poutí Krušnohořím.